Jak vyšít zvuk

Když se fyzika potkává s výšivkou

Zvuk je všude kolem nás. Je měřitelný, analyzovatelný, zapisovatelný do grafů a not. Zároveň je ale pomíjivý - zmizí ve chvíli, kdy dozněl. Co kdybychom ho ale dokázali zachytit jinak? Ne jako nahrávku, ale jako materiální stopu. Jako obraz. Nebo ještě lépe: jako výšivku.

Vyšívání zvuku se může na první pohled zdát jako poetická metafora. Ve skutečnosti jde ale o překvapivě přesné propojení vědy, vizualizace dat a textilního umění. A právě tomuto propojení se věnuje únorový webinář.

Zvuk jako struktura, ne emoce

Ve fyzice je zvuk definován jako mechanické vlnění. Má svou frekvenci, amplitudu, rytmus, periodicitu. Tyto vlastnosti běžně převádíme do grafů - oscilogramů nebo spektrogramů. Zvuk tedy už dávno vidět umíme. 

Textilní umění nabízí jiný typ vizualizace: pomalý, hmatatelný, časově náročný. Výšivka pracuje se stejnými principy jako zvuk - rytmem, opakováním, strukturou, vrstvami. Každý steh je jednotkou času. Hustota stehů může odpovídat intenzitě. Směr, délka a zakřivení linky pak mohou přímo navazovat na tvar zvukové vlny.

Vyšívat zvuk tedy neznamená „vyšít pocit z písničky“. Znamená to přeložit data do jiného jazyka.

Překlad zvuku do obrazu: Kandinskij jako předchůdce

Myšlenka, že zvuk lze převést do vizuální struktury, není nová. Už na začátku 20. století o ní systematicky uvažoval malíř Vasilij Kandinskij. Ve své knize Bod, linie, plocha popisuje vztahy mezi hudbou a obrazem a naznačuje cosi jako překladový klíč mezi smysly.

Podle Kandinského:
- rytmus odpovídá opakování tvarů,
- výška tónu souvisí s velikostí, polohou a barvou,
- dynamika zvuku se pojí s ostrostí či měkkostí tvarů,
- harmonie a disharmonie vzniká z napětí mezi liniemi a barvami.

Prakticky to znamená, že:
- ostré, úsečné zvuky můžeme vyjádřit lomenými liniemi nebo trojúhelníky,
- plynulé melodie křivkami a kruhy,
- hluboké tóny tmavými, těžkými barvami,
- vysoké tóny barvami světlými a lehkými.

Tento „slovník“ se překvapivě dobře přenáší právě do výšivky.

Vasilij Kandinskij, Žlutá, červená a modrá (1925)

Současné textilní umění a zvuková data

Na tuto tradici dnes navazují i současní textilní umělci. Jedním z nejzajímavějších příkladů je americká umělkyně Lindsay Olson, která ve své tvorbě pracuje přímo se zvukovými daty. Nahrávky hlasu, hudby nebo přírodních zvuků (konkrétně oceánu) převádí do vizuálních struktur a ty následně ručně vyšívá.

Její práce nejsou ilustrací hudby, ale materiálním záznamem fyzikální reality. Výšivka zde funguje podobně jako graf - jen místo pixelů pracuje s nití, místem a časem.


Lindsay Olson: Rhythmic Sound: Active Acoustics

Pozvánka na webinář: Jak vyšít zvuk – zvuk koňských kopyt

Na chystaném webináři vám představím vlastní metodu, jak vyšívat zvuk. Inspiroval mě k ní nadcházející čínský rok, který je ve znamení Ohnivého Koně. Nechtěla jsem vyšít obyčejného koně, ale inspirovat se tím, co dělá. A vybrala jsem si zvuk koňských kopyt, který může být velmi rozličný.

Na webináři se zaměříme na praktické propojení zvuku a textilního záznamu: společně si vyzkoušíme, jak lze zvuk koňských kopyt převést do podoby výšivky. Tento motiv je ideální - jednoduchý, rytmický a zároveň nosný: rytmus dopadů kopyt na povrch je podobný cyklickému průběhu zvukové vlny, kterou můžeme číst, analyzovat a interpretovat jako textilní strukturu.

Během setkání se věnujeme:
- stručnému vysvětlení, jak lze zvuk reprezentovat vizuálně (např. jako zvuková vlna),
- společné inspiraci koněm jako symbolem energie a pohybu v kontextu začátku roku Ohnivého Koně,
- představení vlastní metody, jak převést rytmus zvuku (kopyt koní) do výšivky - krok za krokem,
- ukázce dalších metod a představení chystané novinky (!)

Webinář je vhodný pro všechny, kdo se zajímají nejen o techniku výšivky, ale i o pojmutí výšivky jako vizuálního jazyka, který dokáže pracovat s rytmem, strukturou a časem - tedy i s hudebními nebo akustickými prvky.

Přijďte si vyzkoušet, jak lze pomocí jehly a bavlnky vytvořit živý záznam pohybu i zvuku a symbolicky oslavit energii roku Ohnivého Koně.